Aktualizováno 26.08.10 Napsal uživatel Oldlukas
| seznam článků |
|---|
| Cesta na Yukon |
| Turner Lake |
| Alaska Highway |
| Dampster |
| Kaskawulsh Glacier |
| Cottonwood Meadows |
| Bibine Mountain |
| Finance, mapy, odkazy |
| Všechny strany |
Tímto článkem bych chtěl začít nový seriál o mojí cestě na Yukon. Yukon je neuvěřitelné zajímavé a hlavně stále turisty nepřeplněné místo a kdo miluje přírodu a rád podniká dlouhé, i několika denní túry, měl by si ho zahrnout do svého kalendáře míst, kam se podívat. Neboť z Vancouveru je to ještě kus cesty na sever, spoustu času jsme strávili v autě a udělali i několik zastávek v oblasti severního BC. První naše zastávka a i první hikes nás zavedly do Tweedsmuir Provincional Park na severu BC poblíž Bella Cooly.
Po dlouhých tisíci kilometrech a noci strávené v autě jsme se už nemohli dočkat, až si malinko protáhneme nožky. No to jsme ještě netušili co si na nás Michal hned na první hike přichystal. Nicméně naším prvním cílem se stala Rainbow Cabine kde jsme se chystali přenocovat a druhý den si to střihnout přes Crystal Lake zpět k autu. Michal nám pro jistotu zatajil, jak dlouhá celá cesta bude a od začátku se mu dařilo docela dobře mlžit. Asi věděl, že bychom mu ten jeho plán jen tak jednoduše neschválili a celou cestu bychom jen hudrovali. Nicméně jsme si statečně sbalili naše batůžky (myslím, že museli vážit tak 30 kilo) a vydali se směle na cestu. Prvních pár hodin jsme si to vykračovali poměrně svižnou chůzi plni elánu a náladu nám kazili snad jen všudypřítomní komáři. No naštěstí repelenty nám posloužili docela dobře.
Krajina se slovy dá těžko popsat, ale s blížícím se podzimem začaly stromy a louky hrát všemi barvami a mi se nemohli vynachválit, jak parádně se nám to šlape, dokonce i do kopce. No nebudu zastírat, že toto nadšení nám vydrželo celou cestu, asi tak po 5 hodinách začali být naše batohy čím dál tím těžší, především ten můj, a já pomalu začal podezírat kluky, že mi tam něco přihodili. Naštěstí přišla toužebně očekávaná přestávka u Octopus lake. Ještě nikdy, snad ty rybičky z konzervy nechutnali tak výtečně. Bohužel nám nebylo dopřáno dlouhého odpočinku a pod zástěrkou blížící se noci zavelel Michal k pokračování. To už se pomalu ta krásná procházka začala měnit v noční můru. Nicméně statečně jsme pokračovali stále vzhůru k našemu cíli.
Rainbow CabineS naší podrobnou mapou, kde nebylo vidět zhola nic, jsme neměli ani ponětí jak daleko je naše vytoužená Rainbow Cabine a protože se značně připozdilo a hlavně dosti ochladilo, rozhodli jsme se rozbít naše stany na nejbližším možném, alespoň trochu rovném, místě. Chvilku nám to trvalo, ale nakonec se zadařilo a já se s radostí zavrtal do mého spacáku a ponořil se do ničím nerušeného spánku.
Takový krásný sen se mi to zdál, když v tom jsem poprvé uslyšel "vstáváme", pro nadcházející čtyři týdny tak oblíbené Michalovo slůvko a tak mnou nenáviděné. Ale pravdou bylo, jak se říká, ranní ptáče dále doskáče, a my to měli ještě opravdu daleko. Asi po dvou hodinách jsme konečně našli cíl našeho snažení. Rainbow Cabine v malebném údolí uprostřed nádherné přírody. No nezdržovali jsme se dlouho a vyrazili znovu na cestu, neboť nás čekalo parádní a pořádně dlouhé stoupání až nahoru k Crystal lake. Když jsem se konečně vydrápal nahoru, byl jsem opravdu rád, že to mám za sebou. Už nás čekalo jen nějakých 20km a skoro z kopce. Rainbw CabneNo ale i tak to bylo dost drsný, protože jsem začal opravdu cítit moje záda a nohy. Nakonec jsem to přežil a s odstupem času to byl asi počátek mojí záliby v hikes. Celý dlouhý okruh nakonec měl 36km s celkovým převýšením nějakých 1800 metrů.
Dalšího dne jsme si dali pauzu a vydali se do Bella Cooly. Další, tentokrát čtyř denní hike jsme si naplánovali až na další den a vydáme se na něj zase až v příštím článku.