Nejčtenější z Nového Zélandu
Fiordland National Park
Aktualizováno 26.08.10 Napsal uživatel Oldlukas
Ačkoliv jaro bylo v plném proudu a posledních pár dní počasí přálo i nám, přístup do Milford Sound, kam jsme měli namířeno, byl uzavřen. Jaro se tu totiž nese dost často ve znamení lavin a tak jediná silnice, kterou lze využít byla na celé tři dny zavřena, neb jí zatarasila lavina obřích rozměrů. Dva dny čekání jsme si proto zkrátili nákupem zásob v Te Anou a hledáním místa, kde by se dalo kempovat na pár nocí. Jakmile bylo možné dostat se do Milford Sound vyrazili jsme na cestu a podnikly okružní jízdu lodí, vydali se na Lake Maraine a Key Summit ve Fiordland National Park.
Fotografie:
Do Milford Sound vede jen jedna cesta, která se klikatí mezi strmými štíty dvoutisícových hor. Je tak na několika místech doslova vystavena lavinovému nebezpečí. Není tak ničím neobvyklým, v jarních měsících kdy je sníh těžký a dosti nestabilní, že je občas doslova odříznut od okolního světa. Podobná situace nastala, když jsme byli na Humpridge a tak přístup do Milford Sound byl na celé tři dny zablokován několika lavinami. Hned jak bylo možné projet, sbalili jsme se a vydali do Milford Sound . Cesta je lemována vysokými štíty okolních hor a pozůstatky po lavinách byli patrné doslova na každém kroku. V několika místech vede silnice přímo lavinovým územím a tak se nevyplatí moc zastavovat.
Milford Sound je turisticky velmi vytížené místo, ale kdo by čekal malou vesničku na břehu zátoky, bude asi zklamán. Přímo na místě je totiž jen přístav, infocentrum, dvě restaurace a pár malých hotýlků a to je vše. Přímo v Milford Sound dokonce ani nikdo nežije a elektřina je dodávána pomocí generátorů. Nicméně určitě se vyplatí se sem zajet podívat. Zátoka je obklopena vysokými strmými horami, jakoby náhle vystupujícími z temného moře. Jediné co se tu dá dělat je zaplatit si okružní jízdu lodí, pronajmout si kajak anebo navštívit podmořskou observatoř. Najít zde také můžete konec známého Milford Sound Track, jež je jedním z nejkrásnějších, ale také nejdražší hiking tracků na Novém Zélandě. My jsme se rozhodly vydat se lodí na okružní jízdu, jež nás zavedla podél celé zátoky až na otevřené moře a zpět. Cestou jsme měli možnost pozorovat pár malých modrých tučňáků a několik dech beroucích vodopádů.
Když jsme se vraceli zpět do kempu, udělali jsme si ještě krátkou zastávku a odskočili si na Mariane Lake, jež je jen něco málo přes hodinku chůze od silnice nedaleko Hollyford Valley. Toto ledovcové jezero má jen jeden přístup a jinak je obehnáno skalistými štíty hor. Počasí nám přálo a tak jsme si dopřáli chvilky odpočinku na sluncem zalitém břehu a pozorovali četné lavinové aktivity. Za necelou hodinku jsme napočítali přes dvacet větších či menších lavin.
Můj čas na Novém Zélandu se pomalu ale jistě krátil a my tak mohli strávit ve Fiordland National Park jen dva dny. Druhý den jsme celý věnovali výstupu na Key Summit a vydali se alespoň kousek cesty po Routeburn Tracku, dalšího z great walks. Z vrcholku Key Summit je nádherný výhled zpět na Marien Lake, kde jsme byli předchozího dne a na okolní horské štíty doslova kolem dokola. Kousíček dál po stopách Routeburn tracku je Lake Howden, kde jsme si dopřály odpočinku a snědli něco málo k obědu a protože nám počasí docela přálo, rozhodly jsme se pokračovat ještě malinko dál až k Earland vodopádu. V půlce cesty jsme se začali pomalu brodit v mokrém sněhu a tak jsme po chvilce měli boty pořádně promočené. Naštěstí svítilo sluníčko a bylo poměrně i teplo a tak nám to nijak nevadilo. Parádním a tak trochu nečekaným dnem jsme tak uzavřely naší pouť po Fiordland National Park. I když to vlastně není tak úplně pravda, neboť jsme se sem ještě na skok podívali na našem posledním delším hiku, jež jsme si naplánovaly- Greenstone-Caples.
Pár obrázků z cest
